FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE

Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)

 

 

F.C.I.-Standard č. 255 / 02.04.2001 / GB                              

           

AKITA-INU

(Akita)

 

ZEMĚ PŮVODU: Japonsko

 

DATUM PUBLIKACE ORIGINÁLNÍHO PLATNÉHO STANDARDU: 13.03.2001

 

POUŽITÍ: společenský pes.

 

ZAŘAZENÍ PODLE F.C.I.:        Skupina 5        špicové a primitivní plemena

                                                           Sekce 5           asijští špicové a příbuzná plemena

Bez zkoušky z výkonu.

 

KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: původní japonští psi byli malé až střední velikosti a nebyla žádná velká japonská plemena. Od roku 1603 byli v oblasti Akita užíváni jako bojoví psi Akita Matagis (středně velcí psi pro lov medvědů). Od roku 1868 byli Akita Matagis kříženi s tosami a mastify. Tím vzrostla velikost plemene, ale byly ztraceny typické vlastnosti špiců.

V roce 1908 byly psí zápasy zakázány, ale plemeno bylo zachováno a dále šlechtěno jako velké japonské plemeno. Devět vynikajících zástupců tohoto plemene bylo v roce 1931 oceněno jako „národní památky“.

V průběhu druhé světové války (1939-1945) bylo běžné užívat psy jako zdroje kožešiny pro vojenské oblečení. Policie nařídila odchycení a konfiskaci všech psů kromě německých ovčáků užívaných pro vojenské účely. Někteří chovatelé se snažili obejít tento příkaz křížením svých psů s německými ovčáky.

Když druhá světová válka skončila, akit bylo žalostně málo a rozdělovaly se do tří odlišných typů: 1) Matagi Akity, 2) bojové akity, 3) ovčácké akity. To vytvářelo v plemeni velké zmatky.

Během poválečného procesu obnovení původního plemene byl po přechodnou dobu velmi populární pes Kongo-go z linie Dewa, který vykazoval vlastnosti mastifa a vliv německého ovčáka. Rozumnější chovatelé však nepovažovali tento typ za správné japonské plemeno a snažili se odstranit rysy cizích plemen křížením s Matagi Akitami, aby dosáhli obnovení původního plemene, a uspěli v ustavení čisté linie velkého plemene, jak jej známe dnes.

 

CELKOVÝ VZHLED: velký pes, robustně stavěný, dobře vyvážený, s množstvím hmoty. Sekundární pohlavní znaky jsou silně patrné. Pes je ušlechtilý, důstojný, rezervovaný. Silná konstituce.

 

DŮLEŽITÉ POMĚRY: poměr kohoutkové výšky k délce těla (od hrbolku lopatky k hrbolku kosti sedací) je 10 : 11. Tělo feny je o trochu delší než tělo psa.

 

POVAHA / TEMPERAMENT: vyrovnaný, věrný, učenlivý a chápavý.

 

HLAVA:

 

MOZKOVNA:

Lebka: velikost lebky je v poměru k tělu. Čelo je široké se zřetelnou čelní rýhou. Bez vrásek.

Stop: patrný.

 

OBLIČEJOVÁ ČÁST:

Nosní houba: velká a černá. Slabý a rozptýlený (difuzní) nedostatek pigmentu je přijatelný pouze u bílých jedinců, ale černá je vždy preferována.

Tlama: středně dlouhá a silná s širokým kořenem tlamy, zužující se, ale nikoliv zašpičatělá. Nosní hřbet je rovný.

Čelisti/Zuby: silné zuby, nůžkový skus. 

Pysky: těsně přiléhající.

Líce: středně vyvinuté.

Oči: poměrně malé, téměř trojúhelníkového tvaru díky zvednutí vnějšího koutku oka, posazené poměrně široce, tmavě hnědé – čím tmavší, tím lépe.

Uši: poměrně malé, silné, trojúhelníkové, s mírně zaoblenými špičkami, nasazené středně široce, vztyčené a nakloněné vpřed.

 

KRK: silný a osvalený, bez volné kůže, v rovnováze s hlavou.

 

TRUP:.

Hřbet: rovný a silný.

Bedra: široká a osvalená.

Hrudník: hrudník hluboký, předhrudí dobře vyvinuté, žebra středně vyklenutá.

Spodní linie: dobře vtažená k břichu.

 

OCAS: vysoko nasazený, silný, nesen silně zatočený nad hřbetem. Pokud je natažen, špička dosahuje téměř k hleznům.

 

KONČETINY:

 

HRUDNÍ KONČETINY:

Rameno: mírně strmé, dobře vyvinuté.

Loket: těsně přiléhající k tělu.

Předloktí: rovné, se silnou kostrou.

 

PÁNEVNÍ KONČETINY: dobře vyvinuté, silné, přiměřeně zaúhlené.

 

TLAPKY: silné, kulaté, klenuté, kompaktní, prsty dobře vzájemně přiléhající.

 

POHYB: pružný, plný síly.

 

OSRSTĚNÍ:

 

SRST: krycí srst je hrubá a rovná, podsada jemná a hustá. Kohoutek a záď jsou pokryty mírně delší srstí, srst na ocasu je delší než na těle.

 

BARVA: červenobéžová, sezamová (červenobéžové chlupy s černými špičkami), žíhaná a bílá. Všechny zmíněné barevné rázy kromě bílé musí mít „urajiro“ (urajiro – bělavá srst na stranách tlamy, na lících, na spodní straně čelisti, krku, hrudníku, těle a ocasu a na vnitřní straně končetin).

 

VÝŠKA:

Výška v kohoutku:      Psi:      67 cm.

                                   Feny:   61 cm.

Tolerance ±3 cm.

                                  

VADY: jakákoliv odchylka od výše uvedených znaků má být považována za vadu a vážnost, s níž je vada posuzována, má být v přímém poměru k jejímu stupni.

-         psi vykazující samičí typ, feny vykazující samčí typ.

-         předkus nebo podkus.

-         chybějící zuby.

-         modře nebo černě skvrnitý jazyk.

-         světlá duhovka.

-         krátký ocas.

-         plachost.

 

VYLUČUJÍCÍ VADY:

-         agresivita nebo nepřiměřená bázlivost

-         uši nejsou vztyčené.

-         svěšený ocas.

-         dlouhá srst (chundelatá).

-         černá maska.

-         znaky na bílém základu.

 

Každý pes vykazující fyzické nebo psychické abnormality bude diskvalifikován.

 

Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.